Hrad Pořešín

Hrad Pořešín byl vystavěn okolo roku 1280 na ostrohu nad řekou Malše 4 kilometry severně od města Kaplice v okrese Český Krumlov. Zakladatelem byl Bavor I. ze Strakonic, který dostal území jako svatební věno manželky Anežky, dcery krále Přemysla Otakara II. V roce 1317 přešel směnou do rukou rytířů z Vitějovic, který přijal přídomek z Pořešína. Po smrti posledního rytíře z Pořešína v roce 1423 se v držení hradu vystřídalo několik majitelů, než se ho zmocnil Oldřich II. z Rožmberka, který ho nechal v roce 1433 vypálit a srovnat se zemí z obavy před husitskými houfy. Po 570 letech se hradu ujal spolek Hrady na Malši a ihned zahájil opravy, které trvají dodnes. Hrad Pořešín je v současnosti upravená zřícenina s prohlídkovou trasou osazenou obrazovými panely přibližujícími jeho původní podobu. Součástí areálu je historická kovárna, kuchyně, hrnčírna a muzeum. Během sezony je v provozu krčma U Markýše s kompletním sociálním zázemím. Nejzajímavějším artefaktem je pořešínský groš a proslulá je pověst o pořešínské veverce.
Od historie po současnost na časové ose

Okolo 1270

Pořešínské panství přechází jako svatební věno Anežky, dcery krále Přemysla Otrakara II. na Bavora ze Strakonic, který vystavěl na ostrohu nad řekou Malší hrad

1278

Smrt krále Přemysla Otakara II. na Moravském poli

1310

Vlády v Českém království se ujímá Jan Lucemburský

1312

Na hradě se připomíná purkrabí Vojta

1315

Bavor III. daruje zlatokorunskému klášteru z pořešínského panství rozsáhlé statky kolem Černice

1317

Bavor III. ze Strakonic mění pořešínské panství za panství hradu Vitějovice s bratry Přibyslavem, Vernerem a Rackem, kteří se dále připomínají jako služebníci rodu Rožmberků

1346

Nástup krále Karla IV. na český trůn

1358

Panství se ujímá Markvart I. spolu se svými bratry Přibíkem a Ješkem

1360

Markvart I. purkrabím na hradě Rožmberk

1369

Markvart I. učinil poručníky svých dětí Petra, Jošta a Jana z Rožmberka

1375

Markvart I. se na Pořešíně osamostatňuje, Přibík vytváří novou větev rodu na tvrzi v Deskách

1378

Smrt císaře Karla IV.

1381

Markvart I. hofmistrem poslední manželky císaře Alžběty Pomořanské

1382

Markvart I. a Hroch z Maršovic udělují Kaplici první městská práva

1402

Jaroslav z Pořešína, Markvartův syn, rektorem právnické fakulty Karlovy univerzity a administrátorem pražského arcibiskupství ve věcech duchovních

1406

Smrt Markvarta I. z Pořešína, všech 7 Markvartových synů a dcer již zemřelo, naživu zůstává pouze šestiletý vnuk Markvart II. a čtyřletá vnučka Anna

1407

Řádění tlupy Matěje vůdce na pořešínském panství, jedním z předáků Jan Žižka z Trocnova

1410

Poručníkem nad nezletilými dětmi Hroch z Maršovic

1418

Panství se ujímá Markvart II. z Pořešína, provdává svoji setru Annu za Kamareta ze Žirovnice

1419

Smrt krále Václava IV.

1423

Smrt Markvarta II. za nevyjasněných okolností, pokus o přepadení hradu a jeho vydání zradou služebníků Jana a Matěje z Prachatic husitům

1423

Přepadení Kaplice prachatickými husity a upálení faráře v kostele

1424

Hrad v držení Jana a Hroška z Maršovic, Hrochových synů

1433

Pořešín ohrožován Janem Čapkem ze Sán, po jeho odchodu nakrátko držen neznámými majiteli a nakonec obsazen Oldřichem II. z Rožmberka

1434

Císař Zikmund Lucemburský daruje Oldřichovi z Rožmberka v Basileji pořešínský hrad a panství jako odúmrť, ten ho nechává téhož roku vypálit a srovnat se zemí v obavě, aby se nestal oporou zběhlých husitských houfů

2002

Po 568 letech od opuštění hradu Pořešín zakládá Radek Kocanda Společnost pro hrad Pořešín, jejíž členové začínají mýtit zarostlé ruiny hradu a připravovat první záchranné práce

2003

Václav Havel končí své druhé prezidentské období

2004

Radek Kocanda a Josef Kaloš zakládají sdružení Hrady na Malši, které pokračuje v přípravách na opravy hradu Pořešín a přebírá do své péče i hrady Velešín, Louzek a Sokolčí

2005

Sdružení se daří získat do svých řad coby čestného předsedu prof. Tomáše Durdíka z Archeologického ústavu Akademie věd ČR, který se až do své předčasné smrti stává odborným garantem archeologických výzkumů a oprav jednotlivých hradů, a zároveň hybatelem všech důležitých rozhodnutí sdružení

2008

Sdružení navazuje spolupráci s rakouskými hrady Ruttenstein a Prandegg a z evropských fondů získává prostředky na opravu hradu a výstavbu hradního muzea

2010

Na hradě považovaném za klasickou ukázku bezvěžového typu, je během archeologického výzkumu objevena útočištná věž

2012

Je dokončena základní konzervace hradu, který je zároveň obehnán dřevěnou palisádou, během výzkumu je odkryt průběh středověkého vodního náhonu v podhradí

2013

Smrt prof. Tomáše Durdíka

2014

Čestným předsedou se stává Ing. Arch. Petr Chotěbor, jeho dávný přítel a spolužák z dětství

2015

Radek Kocanda získává za dosavadní činnost Cenu hejtmana Jihočeského kraje

2017

Sdružení ve spolupráci s 10 rakouskými hrady úspěšně žádá o příspěvek na opravu tvrze v Tiché a vybudování podhradí na Pořešíně

2018

Předsedou sdružení se stává dosavadní dlouholetý jednatel Radek Kocanda

2020

Sdružení dokončuje ohrazení pořešínského podhradí a připravuje se na vybudování skanzenu ohrožených staveb z jihozápadních Čech, probíhá archeologický výzkum zbrojnice hradu

Hradní muzeum

Archeologické muzeum na hradě Pořešín v jižních Čechách je v rámci muzeí na českých hradních zříceninách unikátem. Sdružení Hrady na Malši díky mnohaletým výzkumům pod vedením zesnulého doyena české hradní archeologie prof. Tomáše Durdíka z Archeologického ústavu Akademie věd České republiky shromáždilo z hradu Pořešín a našich dalších hradů rozsáhlý nálezový soubor, jenž je výjimečnou ukázkou hradní každodennosti a který názorně dokumentuje životní úroveň středověkého člověka ve 14. a 15. století v regionu česko-rakouského příhraničí.

Návštěvník muzea se tak může seznámit nejen s historií hradu a jeho obyvatel, ale na vlastní oči může pozorovat vývoj a ukázky předmětů denní potřeby, například kuchyňského a stolního nádobí, nožů, pomůcek pro šití, železných a kostěných nástrojů, včetně součástí jezdeckých postrojů nebo stavebního nářadí. Součástí expozice je i výstava militárií z období života hradu.

Mezi nejzajímavější exponáty patří dva prsteny – zlatý dámský zdobený tepáním a bronzový pánský zdobený fazetou s vroubkováním. Samostatná kapitola expozice je věnována středověké numismatice s ukázkami rozličných mincovních ražeb v rozmezí let 1280 – 1387. Zvláštní pozornost včetně nálezových okolností je věnována tzv. „Pořešínskému groši“ z doby vlády krále Václava IV., nalezeného během výzkumu hradního paláce v roce 2009. Vedle pořešínského groše zde naleznete i soubor grošů ražených ostatními panovníky Českého království od Václava II. Zajímavou částí expozice je i část věnovaná středověkému odívání a šperkům. Naleznete zde ozdobné rolničky, přeslen ke tkaní příze, přezky na opasek, kostěnou jehlu a další exponáty. Expozici doplňuje model hradu a soubor kreseb, které věrně znázorňují podobu a život na hradě v době jeho největší slávy. Nezapomněli jsme ani na život poddaných v blízké vsi.

Otevírací doba
MěsícDenOd - Do
DubenSO, NE10 - 18
KvětenSO, NE10 - 18
ČervenPÁ, SO, NE10 - 18
ČervenecPO, ÚT, ST, ČT, PÁ, SO, NE10 - 18
SrpenPO, ÚT, ST, ČT, PÁ, SO, NE10 - 18
ZáříSO, NE10 - 17
ŘíjenSO, NE10 - 17
státní svátky10 - 18
Vstupné
KategorieCena
Plné vstupné100
Děti 6-15 let70
Děti do 6 letZdarma
ZTP70